Cestopis Indonésie – 11 věcí, které jste o Bali stopro nevěděli

Chystáte se na Bali? Pak by vás mohlo třeba zajímat, za konzumaci kterého jídla vás tu zavřou do basy, proč tu všechna jména začínají na písmeno „i“ nebo proč se všude po zemi válejí košíčky se sušenkami. Odpovědi na tyto a další pomatené otázky jsme se dozvěděli cestou přes vnitrozemí ostrova, na které nás provázel náš hinduistický přítel Windu. Není to zrovna seznam nejpraktičtějších informací, ale kdo je nemá, pozná Bali jen z půlky…

1. Hinduismus není náboženství

No vážně, hinduismus je ve skutečnosti způsob životního stylu. Jeho principy jsou sice v zásadě jednotné, ale každý hinduista si svou víru vykládá po svém a vnáší do ní vlastní prvky. Například náš kamarád Windu se tak před časem názorově rozešel se svým guru, když na otázky víry našel ve svém srdci jiné odpovědi, než jeho duševní vůdce. Nebyla to však tragédie, obešlo se to bez pláče a rozbitých talířů – stále spolu chodí meditovat do jeskyně netopýrů Goa Lawah, protože na hinduismus tu má každý právo vlastního pohledu. Formálně je přesto hinduismus v Indonésii jako náboženství braný, protože patří k jedněm ze šesti náboženství, která jsou oficiálně státem povolená.

Ivetka poslouchá vyprávění našeho průvodce Windua – optimisticky naladěného chlapíka, bez kterého by tenhle článek ani nevznikl.

2. Hinduismus je v podstatě monoteistický

Šiva, Višnu, Brahma. To je božská trojka, na které je hinduismus postaven a od nichž se odvozují další bohové, zodpovědní za vodní živly, za radost a veselí, za bezpečnost řízení vozidel, za úrodu rýže atd. Nicméně i tito tři zmiňovaní bozi jsou ve skutečnosti jen určité formy jediné entity. Tento náboženský koncept se nazývá Trimurti. Religionisty je Trimurti obecně přirovnáváno ke křesťanské svaté trojici. Bohem, který se dá skutečně považovat v indonéském hinduismu za hlavního či jediného, je Sang Hyang Widhi Wasa.

3. Nic není tak zlé, aby to nebylo pro vás dobré

To je zásada, která platí napříč celým Bali. Trochu to připomíná rovnováhu dobra a zla ve znaku Jin a Jang. Existuje totiž spektrum zla, smůly a destrukce na levé straně všeho a pak spektrum dobra, štěstí a tvořivosti na straně pravé. No a člověk by neměl stát ani na jedné z těchto stran, protože by pak přece nepoznal stranu odvrácenou. Měl by proto být uprostřed všeho a přijímat s otevřenou náručí cokoli přijde z jedné či druhé strany. Podle toho jsou například stavěny vstupní brány do chrámů – jako kdyby jste je přesně v půlce rozřízli a odtáhli od sebe, aby návštěvník mohl projít přímo středem, mezi dobrem a zlem. Jo a mimochodem – ta levá, destrukční strana patří také ženám 🙂

Vstup do chrámu Pura Ulun Danu Batur u jezera Bratan je typickou ukázkou rozpůlené brány, symbolizující oddělení levé zlé a pravé dobré strany.

4. Skoro všechna jména na Bali začínají na „i“

Zeptejte se kohokoli na Bali na jeho jméno a můžete vsadit krosnu na to, že první, co uslyšíte, bude písmeno „i“ (u mužů) či „ni“ (u žen). Tedy přesněji řečeno tu jména začínají často na „I Made“ a pak následuje řada vlastních jmen odvozených podle předků a dalších souvztažností, které jsou složitější než daňové přiznání. Ze jména se na Bali dá vyčíst mnoho věcí, třeba kastu – například člověk z kasty Brahmana se pravděpodobně bude jmenovat Ida, a ten už před jménem písmeno I mít nebude; kasta Ksatrias má jedna ze jmen například Cokorda či Anak Agung, u kterých taky I nebude. Ddá se tedy říct, že nejčastěji se s I setkáme u dvou nižších kast, Shudra a Vaishya. Hlavně ale u Shudra, protože tam nejsou žádná další přízviska jako u vyšších kast.

5. Na Bali je více chrámů než obytných domů

Na Bali milují chrámy. Milují je tak moc, že si tu každá rodina staví malý soukromý chrám uvnitř svého obydlí. A pak ještě královské chrámy, velké rodinné chrámy co se už nevejdou na pozemek s domkem, obecní chrámy, chrámy věnované konkrétnímu bohu, chrámy pro srandu králíkům… Ve výsledku je jich tu skutečně tolik, že sami bohové z toho musejí být šílení.

6. Na Bali se každý den obětuje bohům

Astronomický počet chrámů místním zřejmě nestačí k pořádnému uctění bohů, a tak jako bonus svým miláčkům ještě podkuřují. A to doslova – zapálí vonnou tyčinku a položí ji spolu s malým košíčkem na obětní poličku, na předek rybářské lodi, za nárazníky svého vozu nebo prostě jen na ulici před svůj dům. V košíčku naleznete spoustu pokladů. Třeba pár zrnek rýže, pěkné kytičky nebo sušenku. V podstatě to je miniaturní dárkový koš, kterým si kupují přízeň bohů. Ti jim za odměnu na ostrov posílají miliony turistů s napěchovanými peněženkami. No co – vždyť to funguje…

Na fotce vidíte pěknou hromádku obětních dárků. Stačí jeden vzít, zapálit k němu vonnou tyčinku, položit někam, kde nic dalšího nechytne a máte to u boha dobrý.

7. Zatoulaní psi ve skutečnosti nejsou tak zatoulaní

Při procházce po Bali je úplně normální, když potkáte desítky zablešených psů, kteří zrovna moc nevyvolávají chuť se s chlupáči pomazlit. Většina z nich se právě vrací z nějaké bitky s jiným psem a pravděpodobně míří k další pranici. Cestou vymetají obětní košíčky a vyzobávají z nich sušenky a rýži. Občas se na vás zazubí a v horším případě jim tlamu zdobí nadýchaná pěna. Vzteklina, no. Jenže pozor! Oni jsou to ve skutečnosti mazlíčci, žádní burani zatoulaní, jak byste si řekli. Místní je jen prostě nenutí zůstávat na jednom místě. Nebo se chovat jako slušně vychovaní psi…

8. Tahle umí to a tahle zas tamto

Řeč není o šikovných Balijkách, ale o celých vesnicích. Každá menší či větší vesnice se specializuje na konkrétní činnost a vychovává ze svých obyvatel uznávané experty ve svém oboru. Na jedné cestě tak projedete vesnicemi, kde všichni jen dělají dřevěnou výzdobu chrámů, řezbářskou výzdobu obytných domů, bambusový nábytek, slušivé sarongy, zahradní architekturu nebo třeba jen deštníky. Trochu smůla, pokud se tu narodíte s vrozenou averzí k produktu, na který se vaše rodná víska specializuje.

9. Zápasit s kohouty se tu nesmí. I když…

Tedy přesněji řečeno je nelegální pořádat kohoutí zápasy, při kterých je rozzuřený kur vybaven ostrými zbraněmi na pařátech a poslán proti sobě. Tahle barbarská zábava dostala od vlády stopku kvůli omezení sázení a hazardu. I když během svatební oslavy je OK, když pár kohoutů necháte navzájem se umlátit a poslat do kurníkového nebe. Život kohouta ve vesnici s velkým množstvím snoubenců musí být stresující.

10. Želvy jezte pouze děsně tajně

Jinak vás na tuty zabásnou a v chládku prosedíte gatě. Tuhle nedávno ustanovenou ochranu velkých sympatických tvorů z podmořského světa Balijci nesou dost nelibě, protože si předtím na želvách s gustem pochutnávali. Jenže v oceánu pak začalo být nějak pusto a korálové útesy se nebezpečně rozrůstaly, jak je najednou neměl kdo okusovat. Pak už začali být nervózní i turisté, kteří si na dovolenou kvůli roztomilým želvám zabalili celou sadu šnorchlů a brýlí a to už tedy na indonézskou vládu bylo trochu moc. Zakázali rozmlsaným obyvatelům Bali želví populaci pojídat a za porušení napařili nenechavcům rovnou pár let ve vězení natvrdo. Takže až vám při návštěvě nějakého usměvavého Balijce přistane na talíři řízek s krunýřem, rychle pryč.

11. Balijská abeceda má jen 18 písmen a samohlásky se zapisují písmenem jediným

A přesto je to jazyk složitý jako mlátička… Jedno jsme si však zapamatovali. Chcete-li slušně poděkovat, potěšíte místní slovíčkem „Suksma“.

Náš tip – Pokud se teprve na Bali chystáte a chtěli byste si udělat výlet s Winduem, můžete si jeho služby objednat na jeho stránkách www.zonajump.com. Určitě bude moc rád a třeba se dozvíte spoustu dalších potrhlých zajímavostí o Bali.