Malajsie, den 1. – Cameron Highlands

První rok na Filipínách jsme se loajálně drželi na ostrovech a objevovali místní více i méně známé lokality. Letos jsme se ale rozhodli využít toho, že jsme v pestrobarevné Asii, a navštívit i jiné země a kultury. Na Silvestra jsme začali s Hong Kongem a na Velikonoce jsme vyrazili do Malajsie (ne, nebojte, nejeli jsme tam s očekáváním, že spatříme švarné muslimské hochy, jak pomlázkami šlehají místní holky přes hidžáb, jen jsme využili volna). Na výlet jsme měli jen 4 dny, takže jsme je spravedlivě rozdělili mezi dvě úžasná místa – čajové plantáže Cameron Highlands a hlavní město Kuala Lumpur. Jako cestovatelé jsme se vrátili nadšení. Jako bloggeři jsme ale naprosto v koncích – tolik krásných fotek, jak z nich teď máme vybrat pro tenhle článek jen pár nejlepších? No, pokusíme se…

Naše výprava do Cameron Highlands – z Kuala Lumpur do Tanah Rata a v okolí výlety na čajové plantáže Boh, Bharat Tea, prales Mossy Forest, vrchol hory Gunung Brinchang a trek džunglí za vzácnou raflézií. Spali jsme v příjemném hotýlku Hillview Inn.

Cesta necesta do Cameron Highlands a vodopády

Naše vyprávění začneme cestou z Kuala Lumpur do rozlehlé oblasti Cameron Highlands, která se nachází asi 200 kilometrů severně od hlavního města. Jezdí tam autobusy (cca 4 hodiny), ale my měli to štěstí, že nás tam vzal kamarád, který v Malajsii žije již pátým rokem, společně ještě s dalšími dvěma sympaťáky z Čech.

Prvních 150 kilometrů jsme mastili po dálnici a znepokojeně zírali na neuvěřitelně obrovské palmové farmy, které produkují ten supr olej, co není zrovna dvakrát oblíbený mezi milovníky přírody a zvířat. Proč? Protože zábory půdy a její proměna v palmové háje vedou k vypalování již neplodných oblastí, od kterých zcela nečekaně chytají sousední lesy a pralesy, kde žijí orangutani a tisíce dalších druhů zvířat. A víte, co dělá orangutan, když hoří prales – hoří taky. Pokud doma hrdinně smažíte na tuku či jiném oleji, bohužel osud pralesů moc nezměníte – lidé v Asii řeší jiné problémy, takže jsou a ještě dlouho budou hlavními spotřebiteli téhle levné ňamky, i kdyby se celá Evropa usmažila na vlastním tuku.

Vodopády cestou ke Cameron Highlands.

Druhá část cesty už byla veselejší. Z dálnice jsme sjeli na úzkou silnici, která se tak rozpustile vlnila a kroutila a točila, až z toho člověk dostane chuť na kinedril (zdravíme Verču! :)) Zhruba v půli cesty mezi sjezdem z dálnice a vesničkou Tanah Rata (takové centrum Cameron Highlands) jsme zastavili u pěkných malých vodopádů a na chvilku si odpočinuli od horské dráhy.

Ve vesničce Ringlet se ukrývá odbočka doprava a za tou silnice (Jalan Boh) nasadila ještě větší zákruty na ještě užším prostoru. Odměnou nám však byla první kouzelná vyhlídka na čajové plantáže, kterými je oblast Cameron Highlands tak proslulá.

Silnice k Boh Tea Estate, zdá se, ještě není úplně hotová 🙂

Boh Tea Estate aneb jak se dělá čaj

Čajových plantáží je v Cameron Highlands hned několik a provozují je ruzné společnosti. Ta hlavní se jmenuje Boh a jejich čaje nikde mimo Malajsii nekoupíte, protože místním tak strašně chutnají, že je všechny vypijou. Jediná šance je tak zajet si sem a koupit čaj přímo od výrobce, ideálně rovnou na kraji čajové plantáže. Taková místa jsou tu dvě. Tím prvním je právě Boh Tea Estate, což je malá továrna na výrobu čaje umístěná právě v těch hornatých zákrutech pár kilometrů po odbočce v Ringletu.

Továrna je přístupná veřejnosti a za pár Ringgitů nám průvodkyně ukázala celý proces výroby čaje. Sice jí huba jela pantem, což ve spojení s indickým přízvukem (jo, mimochodem, v Malajsii je spousta Indů) a rachotem strojů vytvořilo nezřetelnou změť zvuků, ale díky cedulkám s anglickým popisem jednotlivých fází celého procesu jsme i tak odešli jako promovaní čajovníci.

Továrna na zpracování čaje Boh Tea Estate v Cameron Highlands.

Továrna na zpracování čaje Boh Tea Estate v Cameron Highlands.

Továrna na zpracování čaje Boh Tea Estate v Cameron Highlands.

Lístky z keřů sbírají plantážníci pomocí sofistikovaného stroje do pytlů, odkud pak putují na automatizovanou linku. Tam se nejprve lístky podrtí, aby pustily aroma, pak fermentují neboli oxidují, následně se zmítají v horkovzdušném válci a nakonec se roztřídí podle kvality a pěkně zabalí. Krabičky, pytlíky, plechovky i skleničky pak končí na regálech obchodů a čajoven, kde si je se spokojeným mlaskáním vychutnávají čajomilci všech národností a vyznání. A že je na výběr – kromě tradičních “čistých” čajů je k dostání spousta ovocných příchutí, variace na ledový čaj či směs s kávou pro ty, co se ráno neumí rozhodnout, čím se nakopnout… Vedle krámku je i malá restaurace s terasou, kde jsme si udělali malou ochutnávku a dorazili se jahodovým cheesecakem, což je také zdejší specialita – jahody jsou totiž hned vedle čajů druhým lákadlem Cameron Highlands.

Nakonec jsme si ještě vyšlápli malý kopec za továrnou, odkud se před námi otevřel pohled na neuvěřitelně zeleně zelené čajové plantáže, kam až naše vykulené oko dohlédlo.

Svahy čajové plantáže jsou leckdy pěkně strmé. Pracují na nich plantážníci a plantážnice z Barmy, Indonésie i Bangladéše, kteří dostanou smlouvu na 3 roky a pak se vrací domů. Za každé sklizené kilo dostávají 0,20 Ringgitu. Denně si tak dokáží vydělat až 70 Ringgitů (v době psaní článku cca 420 Kč).

Kouzelné plantáže Boh Tea Estate v Cameron Highlands.

Světlé lístky se sklízí, tmavé ne – nejsou pro čaj vhodné.

Výhled z kopce nad továrnou Boh Tea Estate.

Kouzelné plantáže Bharat Tea

Po serpentinovité Jalan Boh jsme se vrátili k vesničce Ringlet, dali se doprava a pokračovali po cestě směrem k Tanah Rata. Pár kilometrů před cílem jsme zastavili u dalších plantáží, které najdete pod názvem Bharat Tea. Jestli jsme z první zastávky byli při pohledu na rozlehlé kopce pokryté kobercem čajových keříků nadšení, tak procházka po téhle stezce vinoucí se mezi nadýchanými zelenými čajovými bochánky nám definitivně dala zapomenout na Manilskou městskou džungli, kde jsme strávili poslední rok. Povídat o tom, jak je nadnášející relaxovat mezi čaji, je asi zbytečné, fotky to poví samy a lépe 🙂

Čajovna s výhledem na plantáže Bharat Tea. Vstupné do areálu plantáží jsou 2 Ringgity.

Čajová plantáž Bharat Tea v Cameron Highlands.

Čajová plantáž Bharat Tea v Cameron Highlands.

Čajová plantáž Bharat Tea v Cameron Highlands.

Čajová plantáž Bharat Tea v Cameron Highlands.

Čajová plantáž Bharat Tea v Cameron Highlands.

Tanah Rata aneb centrum Cameron Highlands

Kolem třetí odpoledne jsme z Bharat Tea dorazili konečně do Tanah Rata, kde jsme se rozloučili s přáteli a pustili se do hledání hotelu. Zalíbil se nám skromný a nenápadný Hillview Inn (140 Ringgitů za noc), provozovaný indickou rodinou, co umí všechno zařídit a peče neskutečně voňavé a lahodné koláčky.

Tanah Rata je vůbec takové multikulti místo – podél hlavní silnice se střídají indické restaurace s čínskými krámky, tam a zpátky proudí stovky cizinců z různých koutů světa, kteří sem přijeli obdivovat čaje a jahody, a vy najednou máte pocit, že vám tady nějak uniká původní malajská kultura…

Hotel Hillview Inn v Tanah Rata. Noc vyjde na 140 Ringgitů.

Výzdoba v hotelu Hillview Inn na Agodě v Tanah Rata.

Je libo k snídani čerstvé jahody v jogurtu?

Večeře v Tanah Rata – Tandoori chicken za pár Ringgitů

Milovníci čokolády a jahod si v Tanah Rata přijdou na své 🙂 Jedna jahoda v čokoládě za 1 Ringgit.

Kromě hlavní ulice s jídlem a suvenýry v Tanah Rata není moc co dělat, je to prostě základní tábor pro ty, co chtějí v Cameron Highlands strávit více než jedno odpoledne. Zajímavé ale je, že většina staveb tady připomíná alpské domky, kterým snad chybí už jen okšandovaný jódlista v zelených kamaších.

My si pozdní odpoledne zpestřili výletem taxíkem (cca 50 Ringgitů za cestu tam a zpátky s hodinovým počkáním) k nejbližším plantážím – k našemu mírnému překvapení to byly opět Bharat Tea, což nám ale nevadilo – odpolední slunce propůjčilo plantáži stíny a nám se tak naskytla zas o trochu jiná podívaná…

Odpolední pohled na čajováóu plantáž Bharat Tea v Cameron Highlands.

Celodenní túra napříč Cameron Highlands

Na druhý den jsme se v hotelu zapsali na celodenní túru, která slibovala horský trek za tajemnou raflézií, návštěvu hlavního sídla čajové společnosti Boh, vyhlídku z nejvyššího vrcholu Cameron Highlands Gunung Brinchang a krátkou procházku jedním z nejstarších tropických lesů na světě, mechem porostlým Mossy Forest. To vše za férových 93 Ringgitů na osobu.

Náš průvodce na celodenní túře napříč Cameron Highlands – zrovna ukazuje foukačku, pomocí které místní ještě dnes loví otrávenými šipkami veverky, ptáky a další drobnou zvěř.

Trek za raflézií

Túra začala pěkně zostra – trek džunglí se prvních pár kilometrů táhl po nekryté stezce, na kterou pražilo neúprosné slunko o sto šest a my se za chvíli s jazyky na zemi prali o poslední kapky vody v původně dvoulitrové lahvi. Naštěstí se terén brzy změnil ve vyšlapanou cestičku pod stínem pralesních stromů a bambusů, takže další putování se dalo přežít – navíc jsme se měli možnost párkrát ochladit v říčce, přes kterou jsme už osvěžení skákali jako velikonoční kamzíci.

Po dvou hodinách jsme konečně dorazili k cíli – chvilku jsme zmateně bloumali po ušlapané zemi, než jsme si všimli podivného rudého balvanu opodál. Jakmile jsme setřeli pot z očí, rozpoznali jsme v něm obrovitý květ raflézie, největší byliny na světě. Rozkvetlá je svým způsobem krásná, ale jak jsme si mohli ověřit kousek opodál, tak po uvadnutí působí přesně naopak – jako by se snad před vámi vysvléklo z kůže nějaké nemocné zvíře.

Raflézie dostala svůj název podle spojení jména vůdce výzkumné expedice Sira Thomase Rafflese a oblasti JV Asie, kde se tato parazitická bylina nalézá. Některé druhy raflézie mají na šířku květu více než metr a váží 80 kilogramů, což z ní ve světě přírody dělá rekordního cvalíka. Vidět ji však není jen tak – vykvete jednou za tři měsíce a rozkvetlá vydrží jen týden, pak zetleje a pohled na ni už tak pěkný není…

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Cameron Highlands – Trek džunglí za vzácnou raflézií

Čaje od Boha podruhé

Cestou zpátky k autům jsem si málem vypíchl oko bambusem nenápadně vyčuhujícím z pralesa, což by mě posléze pěkně štvalo, protože další zastávkou byly čajové plantáže společnosti Boh – tentokrát jejich hlavní sídlo na sever od Tanah Rata. Cestou k nim jsme se stavěli na oběd jak jinak než v indické restauraci.

I v hlavním táboře Boh Tea Plantation je továrna s ukázkou procesu zpracování čaje – bohužel továrna zrovna nejela, protože prý není sezóna, takže jsme mohli výrobní linku obdivovat pěkně v tichosti a bez hnutí. Co mají však tady mnohem více vymakané je návštěvnické centrum, kde se dozvíte vše o historii firmy Boh, uvidíte historické fotografie plantážníků a plantážnic, kterak se dřely ručním sběrem čajových lístků, přečtete si různé zajímavosti o způsobu balení čaje a jeho různých příchutích. Všechny můžete vyzkoušet v restauraci s terasou, která stojí čelem k rozlehlým plantážím. Výhled doporučujeme vstřebávat za postupného ukrajování dortíku s posypkou ze zeleného čaje.

Továrna na zpracování čaje společnosti Boh.

Továrna na zpracování čaje společnosti Boh.

Čajové plantáže Boh.

Čajové plantáže Boh.

Čajové plantáže Boh.

Čajové plantáže Boh – v pozadí vesnička sběračů.

Gunung Brinchang a Mossy forest

Další zastávkou byl nejvyšší bod Cameron Highlands, hora Gunung Brinchang. Na vrchol vede silnice, kterou tady zbudovali Američané, když nahoře stavěli pro místní telekomunikační věže, aby mohli o tom skvělém čaji říct celému světu. Je tu i značně rezavá a vrzající rozhledna, nicméně výhled do širokého okolí nám poněkud přikryly blížící se mračna. Měla však dost slušnosti, aby se držela i se svým deštěm zpátky, což jsme považovali za štěstí – obvykle tady totiž odpoledně proprší.

Výhled na Cameron Highlands z rozhledny na vrcholu Gunung Brinchang.

Výhled na Cameron Highlands z rozhledny na vrcholu Gunung Brinchang.

Jen kousek pod vrcholem se pak nalézá vstup do jednoho z nejstarších tropických lesů na světě, kterému tu familiérně říkají Mossy forest – mechový les. Mechem je tu porostlé skoro všechno, až na pěknou dřevěnou stezku, díky které se člověk podívá skoro až mezi koruny stromů.

Mossy forest – jeden z nejstarších tropických lesů na světě. Ivetka je z toho vyloženě na větvi…

Mossy forest – jeden z nejstarších tropických lesů na světě.

Rozloučení s Cameron Highlands

Do hotelu jsme přijeli až před sedmou večerní, takže jsme rovnou vyrazili na další indickou večeři na hlavní ulici a pomalu začali spřádat plány na další dva dny, které jsme měli strávit v Kuala Lumpur – městu, jemuž vládne ikonická budova dvojčat Petronas Towers.