Po dvou dnech strávených v čajovém opojení mezi kouzelně se vlnícími Cameron Highlands jsme se přesunuli do hlavního města Malajsie Kuala Lumpur, na jehož průzkum jsme taktéž měli 2 dny. A i když Kuala Lumpur znamená v překladu blátivý soutok, měli jsme z této mrakodrapové metropole radost – po roce v Manile jsme si užívali přehlídku architektonického umění ve stínu Petronas Towers, úžasnou atmosféru Chinatownu, fungující veřejnou dopravu a nedaleké jeskyně Batu Caves. Manila umí být taky fajn, o tom žádná – ale víte co, Blátivý Soutok je Blátivý Soutok…
První den jsme vyrazili do Bird Parku a k mešitě Masjid Negara, pak do Chinatownu a na Central Market a nakonec jsme obdivovali noční Petronas Towers z Traders Hotelu.
Kuala Lumpur Bird Park
Ubytování tentokrát přeskočíme, protože jsme měli to štěstí a mohli si užít pohodlí domova našeho kamaráda, který v Kuala Lumpur žije posledních 5 let a který nás zásobil skvělými tipy na cestu. A teď se o ně podělíme my s vámi.
Někdy kolem poledne, kdy jsme dorazili z Cameron Highlands (3 a půl hodiny cesty autobusem), jsme si tedy vyhodili bagáž u kamaráda a pak si přivolali přes aplikaci Uber jednoho z místních, který využívá tuhle chytrou věc pro přivýdělek ke své běžné práci. Pěkně jsme si s ním pokecali, zatímco nás hodil k nejbližší atrakci – zahradě s exotickými ptáky v areálu Lake Gardens.
Kuala Lumpur Bird Park – Nemáš voříšek? 🙂
Kuala Lumpur Bird Park – Hele a ty jdeš dneska taky na to maškarní?
Kuala Lumpur Bird Park – Zuborožec, hlavní hvězda ptačího parku.
Za vstup jsme zaplatili asi 50 Ringgitů. Bird Park je docela velký, ale na jeho pohodové projití stačí zhruba hodinka a půl. Co je na tomhle parku zajímavé je, že poměrně dost opeřenců se tu volně prochází a prolétává přímo mezi návštěvníky. Celý areál je totiž vlastně jedna velká voliéra. Během chvilky nám tak nad hlavou prolétli první barevní papoušci, přednost zprava jsme hned poté museli dát skupině volavek a před procházkou u vodopádu jsme museli počkat, až se načepýřený páv dostatečně vynachlubí svým peřím.
Hlavní atrakcí jsou tu zoborožci, tropičtí ptáci s podivným zobákem, díky kterému se zdá, že zapomněl kdysi dávno vymřít spolu s ostatními dinosaury. Nás ale bavili hlavně pestře zbarvení papoušci, zvědavě pokukující, jestli pro ně náhodou nemáme s sebou kus žvance. A když nemáte, můžete si nějaké krmení koupit a malé neposedy potěšit.
Kuala Lumpur Bird Park – Obří ptačí voliéra s vodopády, říčkou, můstky a spoustou opeřenců.
Kuala Lumpur Bird Park – Koukejteeee jak jsem parádnííí!
Kuala Lumpur Bird Park – Krasavec
Masjid Negara
Areál Lake Gardens je obrovský a kromě pobíhání v Bird Parku v něm můžete třeba relaxovat na trávě u jezera, půjčit si loďku, zajít do planetária nebo obdivovat nejvyšší vlajkový stožář na světě na nedalekém náměstí Merdeka Square. Nás bohužel trochu tlačil čas, takže od Bird Parku jsme zamířili pěšky kolem planetária k národní mešitě Masjid Negara.
Mešitě vévodí vysoký a zdobný minaret, který je vidět už z dálky ze všech možných stran. Zbytek mešity, jejíž moderní architektonické řešení možná trochu zklame ty, co čekají kus krásné historické památky, je poněkud schovaný v okolní zástavbě.
Vstup do mešity je zdarma a pokud na sobě nemáte zrovna vhodné oblečení, tak vám půjčí parádní školní uniformu z Harryho Pottera. Centrální budova mešity slouží pouze věřícím k modlení, nicméně nakouknout sem můžete přes velkou otevřenou vstupní halu. I když je budova celkově dost moderní, nepůsobí lacině – například sloupoví naproti hlavní budově je díky hře světla a jemného pastelového zdobení moc příjemné na pohled.
Masjid Negara – Národní mešita Malajsie postavená v roce 1965 na místě původního kostela.
Masjid Negara – Kluk jak buk, skoro jak na promocích!
Masjid Negara – Pohled na hlavní budovu. Není z ní moc vidět, ale asi bude hezká…
Masjid Negara – Krásný minaret
Masjid Negara – Hlavní modlící sál, který údajně pojme až 15.000 věřících. Neví se však, zda stojících či klečících…
Masjid Negara – Hra světel před hlavní budovou.
Masjid Negara – Takže kolik že je?
Chinatown v Kuala Lumpur
Po prohlídce mešity jsme zamířili naproti přes ulici k vlakovému nádraží. Chvilku nám trvalo, než jsme ho našli a zorientovali se v různých dopravních systémech, které na sebe sice navazují, ale jeden lístek na všechny si bohužel nekoupíte.
Za nějakých 6 Ringgitů jsme se od zastávky Kuala Lumpur dostali přes zastávku Sentral až na středobod zájmu většiny turistů, na centrum známé jako KLCC. Přijeli jsme sem však jen na skok – hlavním dnešním cílem totiž byly trhy v Chinatown, které ale nemá smysl navštívit před čtvrtou či pátou hodinou, kdy ulička Jalan Petaling ještě zdaleka nežije svým večerním obchodním chaosem. Prohlédli jsme si tedy Petronas Towers, které jsou od zastávky KLCC vzdálené sotva pár desítek metrů. Bohužel při odpoledním protislunci fotky stály za zlámaný Ringgit, takže ty pěkné, nablýskané, si necháváme až na druhou půlku článku.
Na Petronas nebylo sluníčko, tak vám ukážeme druhou stranu. Taky dobrý, ne?
Vlakové nádraží v Kuala Lumpur
Večer se nachýlil a my konečně vyrazili do Chinatownu. Hlavní obchodní tah Jalan Petaling už se naplnil stánky, obchodníky, turisty i místními, nad jejichž hlavami se pohupovaly sytě červené lampióny. Pokud se vám líbí, určitě je tu seženete. Tady totiž seženete skoro všechno. Zlaté hodinky od Cartiera? Jasně… Kabelku od Luise Vittona? A v jaký to chcete barvě? Kožený pásek od Huga Bosse? Se ví! No, kdyby sem někdy Hugo, Luis nebo Cartier zašli, pravděpodobně by si vypíchli oči, ale to nikomu, kdo sem přijde na nákup, moc nevadí. Pokud však čekáte, že vám hodinky druhý den ještě budou ukazovat správný čas nebo že Vittonku s klidným srdcem můžete reklamovat v originál značkovém obchodě, bohužel vám asi šplouchá na minaret… Ale snad pro tu srandu ze smlouvání či pro to luxusní zbožíčko jsme tu přecejen leccos pokoupili. Mimochodem – nevíte, kde umí dobře opravit pásek od hodinek? 🙂
Chinatown v Kuala Lumpur – Trhy hledejte na Jalan Petaling
Chinatown v Kuala Lumpur – Začíná se to rozjíždět!
Chinatown v Kuala Lumpur – Dí si někdo horké kaštany?
Chinatown v Kuala Lumpur
Chinatown v Kuala Lumpur – Rudá, zlatá, rudá, zlatá…
Jakmile jsme dospěli na konec hlavní obchodní štráse, objevili jsme klidnější část Chinatownu. Hezky barevné domky po obou stranách ulice nás docela překvapily, svým vzhledem připomínají stavby z koloniálního období. Došli jsme až na konec ulice, kde se na levém rohu skromně krčí nenápadný čínský chrám. Uvnitř jakoby se život kdysi zastavil.
Cestou zpátky směrem k tržišti nás přepadl hlad, a tak jsme dali na doporučení z Lonely Planet a odbočili doleva po ulici Jalan Balai Polis, kde se ukrývá kouzelná malá restaurace Old China Café. Interiér se za těch více než sto let, co tu podnik stojí, snad nikdy neměnil (rozuměj neudržoval a neopravoval). Měli jsme tak pocit, že jsme se ocitli zpátky v čase v dobách, kdy se tady scházela čínská komunita a živě debatovala nad čajem o nových obchodních stezkách (nebo o čem se tak mohli bavit).
Takhle vypadá netržní Jalan Petaling. Zachyceno ještě za světla.
Interiér chrámu Chan She Shu Yuan na rohu Jalan Petaling
Restaurace Old China Café
Z restaurace jsme pak zamířili skrz trhy do paralelní uličky Jalan Tun H. S. Lee, kde jsme podle mapky z Lonely Planet chtěli postupně projít kolem různých chrámů a dalších trhů. No, jeden chrám jsme našli, ale byl tak trochu zavalený zaparkovanými auty. Zato trh Central Market se nám líbil – oproti Jalan Petaling tu je více prostoru, kromě luxusních padělků se tu dá sehnat i pití a něco na zub a v kryté hale jsme za skly výloh pokukovali po umění a dalších suvenýrech.
Ulice nás vyplivla na náměstí, kde se zrovna připravoval jakýsi koncert s domorodými tancemi. Sličné Malajky a švarní Malajci tu v pestrobarevných krojích nacvičovali choreografii za zvuků zkoušející kapely, jejíž repertoář spadal zřejmě někam do alternativní rockové scény. Podivný mix, ale objektivně řečeno lepší než karaoke na Filipínách, ze kterého se vaše ušní boltce po pár vteřinách srolují jako perský koberec.
Tanečníci na Old Market Square poblíž Central Marketu v Chinatownu
Noční Petronas
Kuala Lumpur to jsou noční Petronas Towers. Takže když jsme nechali Chinatown za zády a zamiřili na stanici metra, byla další zastávka jasná – KLCC a kdysi nejvyšší stavba na světě.
Po mírném fotografickém zklamání z odpolední návštěvy Petronas jsme teď díky černočernému pozadí a nádherně nasvíceným dvojčatům nevěděli, z jakého úhlu dřív cvakat. Scéna s barevně podsvícenou fontánou, postmoderními mrakodrapy a parkem plným obdivovatelů je krásná ze všech stran.
Noční Petronas Towers zespoda…
My si Petronas ale chtěli užít i z výšky, takže jsme zamířili k budově Traders Hotel, v jehož nejvyšším patře se nachází Sky bar s výhledem na celé centrum. V šatech a slušné polokošili nás neměli problém vpustit dovnitř, i když mezi ostatními návštěvníky baru jsme si i tak připadali se zrcadlovkou v jedné ruce a ošuntělým baťůžkem v ruce druhé jako mimoni. Fotka z baru ale za těch pár trapných chvil stála. Sice jsme si ze slušnosti chtěli dát ještě drink, ale bohužel tu nebylo jediné volné místo a bar zřejmě někdo nedávno celý poblil, což jsme usoudili podle těžkého odéru, kterým bylo náročné jen projít, natož se v něm zdržet.
Z hotelu jsme vyběhli do noci prozářené budovami Petronas a ještě naposledy si chtěli vychutnat pohled na jejich světelné divadelní představení. Koupili jsme si k tomu v sámošce místní pivo Tiger, sedli si ven na schody a děsně nenápadně upíjeli, abychom nepohoršili kolemjdoucí, kteří alkoholu dvakrát nefandí. Pak jsme nasedli do taxíku a odjeli za kamarádem do čtvrti Mont Kiara.
A noční Petronas Towers zeshora…
V dalším článku se můžete těšit na další fotky Petronas Towers, tentokrát však pěkně z rána, když nám na ně posvítilo slunko. A taky z horních pater, kde je vyhlídka. Jo a taky na Batu Caves!
2 Comments
Katka cestuje
11 dubna, 2016 at 12:18 pmWow! Nádherný fotky! Ti papoušci jsou bomba. Na Malajsii se mi vždycky hrozně moc líbila ta barevnost velkých měst. Díky za e-výlet do Kuala Lumpur 🙂
Ondra & Ivetka
22 dubna, 2016 at 6:10 amA co teprve barevnost na Borneu! 🙂 Zrovna dopisujeme články…