Myakka River State Park – Na kanoi mezi aligátory

Při plánování kempingové dovolené na Floridě určitě každý párkrát zakopne o státní park Myakka River. Jedná se o velkou rezervaci, kde není nouze o aligátory, vzácné ptactvo či nejrůznější pralesní dobrodružství. Na západní straně Floridy se jednalo o jeden z našich posledních výletů do skutečné divočiny. A na to jsme se po příjemném odpočinku na mušlové pláži na Sanibel Island už docela těšili…

Nejkrásnější kemp na Floridě

Z Fort Myers jsme ráno s Ivetkou vyrazili a po 120-ti kilometrech nás přivítal státní park Myakka River, který je jedním z vůbec nejstarších a největších na Floridě (založen byl v roce 1930, rozloha je 150 kilometrů čtverečních). U vjezdu nás místní ranger akorát varoval, že půlka parku je zcela zatopená. Ne, že by to byly nějak výjimečné záplavy – konají se tu každý rok mimo sezónu, tedy okolo září. Kromě toho, že se díky tomu kemp docela vyprázdní, to s sebou přináší i pár těch nevýhod – stezky jsou občas nepřístupné a pokud se vydáte na průzkum, může vás překvapit zatoulaný aligátor.

Nám to nevadilo – přecijen jsme už těch zubatých nenažravců potkali tolik, že pud sebezáchovy před nimi trochu otupěl. Alespoň prozatím… Pomalu jsme křižovali prázdný kemp. Byl hodně odlišný od těch ostatních, kterými jsme projeli od Florida Keys. Žádná zběsilá divočina, ale pěkné čisté plácky pro stany či karavany. Dokonce se nám do mysli vloudila chuť znovu zkusit prožít noc pod plachtami našeho hradu značky Husky. Opravdu, tohle je jednoznačně nejkrásnější kemp, který můžete na Floridě najít, ačkoli i ostatní určitě v sezóně stojí za návštěvu (když tam není tolik překomáříno a brutálně dusno). Času na rozmyšlenou však ještě bylo dost a my sem dorazili primárně z jiných důvodů – navštívit jezero Myakka a projít si stezku vedoucí k dřevěnné rozhledně s visutým mostem. I tak jsme si však optimisticky předem zaplatili jednu noc v kempu.

Projížďka lodí po jezeře Myakka

Zatopeným parkem jsme projeli až k jezeru Myakka, které se může pochlubit slušnou sbírkou aligátorů, stejně jako dalšími druhy obyvatel z říše floridské fauny. Pod hladinou se tu prohání nespočet vzácných ryb a hadů, v travinách se ukrývají ptáci Anhinga, volavky a třeba také orli či supi. Najdete tu dobře vybavené turistické centrum, restauraci, sámošku a obchůdek se suvenýry.

Jezero se ale nejlépe dá prozkoumat na výletní lodi poháněné větrákem. Narozdíl od airboatů na Tamiami Trail není tak hlučná a vejde se sem více pasažérů, kteří ani nejsou nijak ochuzeni o výhled. O velmi zajímavý výklad se postará zkušený kapitán. Během asi hodinové projížďky jsme se tak dozvěděli spoustu informací o zdejším ekosystému a chování aligátorů.

Například, že to nejsou příliš žravá stvoření. Po jednom chutném obědě nemají hlad i několik týdnů, čehož s oblibou využívají místní rybáři. Ti tak díky znalostem o jejich aktuálním stavu žaludku nemají strach vkročit do vod jezera a nerušeně chytat ryby. Pokud se k nim nějaký aligátor přiblíží, prostě ho odstrčí. I tak se občas stane, že se ve svých odhadech přepočítají a padnou za obět ve skutečnosti hladovým aligátorům. To však není příliš časté, protože aligátoři nemají příliš ambice útočit na cokoli větších rozměrů, než jsou oni sami. Ne snad, že by se báli – oni prostě nechtějí při lovu vydávat příliš energie, které obecně moc nemají. Většinu času tak tráví rozjímáním na hladině jezera, kde se v klidu vyhřívají na floridském slunci.

Cestou se nám podařilo zachytit snímky mnoha aligátorů, ptáků a odvážných turistů, kteří se na aligátory zamořené jezero vydali na kanoích. Právě tahle sranda nás zaujala natolik, že jsme se nakonec rozhodli podniknout vlastní výlet na bárce, kterou si tu lze vypůjčit…

Na kanoi po jezeru Myakka

Hned po pro nás zřejmě příliš bezpečné projížďce lodí jsme vyrazili ke zdejší půjčovně kanoí. Nejprve jsme podepsali prohlášení, ve kterém v podstatě souhlasíte, že vám nevadí, když vás něco během cesty sežere. No kdo by s takovou taškařicí nesouhlasil… Také nám kolem krku přistála píšťalka, na níž je nutno zapískat v případě, že k útoku aligátorem dojde. To nás trochu uklidnilo. Pokud se staneme zamýšleným obědem mlsného aligátora, zachrání nás! A ne ne ne… Nikdo nás zachraňovat nebude. Signál z píšťalky prý akorát slouží k tomu, aby obsluha půjčovny věděla, že se kanoe sama nevrátí a je třeba se pro ni vydat… Skvělý zářez do odvahy. Ale co už…

Poněkud více nesví jsme nastoupili do kanoe a pomalu se vydali vstříc svému osudu. Po pár tempech na otevřené vodě jezera na nás z dálky vykoukly hrozivé oči aligátora. V tu chvíli se v nás míchaly dva odlišné pocity. Touha navštívit nebezpečného tvora byla silná a nakonec převážila nad strachem o vlastní život, který byl v moci vratké loďky. Trochu připosraní jsme tedy zamířili k aligátorovi, o jehož hladu jsme neměli páru. Nejprve aligátor příliš nejevil zájem. Pak se však rozjel proti nám a najednou se potopil. Adrenalin vylétl na nebezpečně vysokou úroveň a my okamžitě nabrali opačný směr. Přesvědčení, že jsme se právě stali pronásledovanou kořistí, jsme urputně máchali pádly a začali se jazykem natahovat po píšťalce. Krve by se v nás nedořezal. Když jsme se rychlostí téměř vyrovnali skůtru, bohabojně jsme obraceli hlavy a hledali svého naštvaného predátora. Nikde nikdo.

¨

Po nějaké hodince plavení jsme opět získali trochu odvahy a užívali si pomalu se do ruda barvící odlesk hladiny, která se s padajícím večerem občas zčeřila pohybem obyvatel pod ní. Naprostá nirvána nakonec nastala, když jsme zaparkovali mezi třemi aligátory, kteří se po našem boku ospale a lenivě slunili bez známky hladových úvah. Nerušená siesta na kanoi uprostřed jezera Myakka se do našich vzpomínek zapsala nesmazatelně jako jeden z nejkrásnějších zážitků na Floridě.

Canopy walkway a rozhledna

Po výletu na jezero nás v Myakka River čekala ještě jedna pochůzka. I přes poměrně dost zatopený stav parku jsme se rozhodli najít cestu k vyhlídce. Ivetce se nápad nejprve moc nezdál. Ona totiž původní cesta k rozhledně nebyla přístupná. Po zážitku z jezera Myakka jsem však odmítal nechat přírodu zvítězit nad průzkumnickými geny a rozhodl se najít alternativní cestu. Ta trochu vypadala jako scéna z pralesa zamořeného pastmi Vietkongu. Ivetka tu utrpěla řeznou ránu od kapradin, která byla naštěstí o něco méně závažná, než jak ji Ivetka prezentovala. Poté, co jsme obešli pár kaluží, jejichž rozloha se skoro blížila k menšímu rybníku, jsme konečně dorazili k vytouženému cíli.

Rozhledna je celá dřevěnná a cestou na vrchol máte příležitost se zblízka seznámit s celou řadou roztodivných pavouků. Tato příležitost se u Ivetky nepotkala s velkou radostí, ale nakonec se nám podařilo vyšplhat až k visutému můstku. Procházka po něm nabídne pohled do hlubin pralesa Myakka River a houpavá povaha můstku trochu zacvičí s vaší schopností zvládat závratě. To však ještě není vše, co Canopy walkway nabízí. Ještě pár pater a dostali jsme se až na vrchol rozhledny. Z té se opravdu máte možnost pořádně rozhlédnout po obzoru, který je vyplněn divočinou a pralesem. Nad korunami stromů, z nichž bezvládně visí liány, krouží ptáci a pokukují po chutné večeři. Detailnější pohled nabízí dalekohled podobný těm, které jsme využili už na Sanibel Island.

Nakonec si cestu k rozhledně našlo ještě pár dalších turistů, kteří trochu překazili naše poklidné rozjímání. Ještě jsme na pevné zemi vyzkoušeli pohodlnost odpočinkových laviček a vydali se zpátky pralesem Myakka River k našemu autu.

Další pokus o kempování

Krása kempu nás uchvátila, ale ránu do plánů na stanování zarazila náhlá buřina, která se rozhodla pokropit vše pod sebou extrémní dávkou vodní smrště. Kapky zuřivého deště rozbíjely vše, co jim přišlo do cesty a my se rozhodli poradit s místním rangerem. Ten nás překvapil, když nám vyprávěl o svém českém původu. Z naší mateřštiny si ještě pamatoval pár slovíček, například knedlík. Byl trochu smutný, když se mu nakonec nepodařilo přemluvit nás, abychom tady v Myakka River noc strávili. Urputná bouře by byla moc i na náš stan a my se rozhodli pro pohodlí motelu. Po vrácení poplatku nám ještě doporučil jakýsi hotýlek a my se poněkud zostuzení vydali na cestu. Svá znavená těla jsme nakonec složili do útočiště motelu v Sarasotě.

Naše tipy na výlet do Myakka River State Park

Airboat a kanoe – Ať už se vydáte objevovat krásy jezera Myakka airboatem nebo na kanoi, neuděláte určitě chybu. Nejlepší je využít obou možností. Výlet airboatem vás obohatí o mnoho zajímavostí ze světa místní fauny a vyjde vás na 12 USD. Loď odjíždí každá den v 10.00, 11:30 a 13:00. Od prosince do května také ve 14:30. Kanoe si můžete půjčit v Myakka Outpost za 20 USD na první hodinu, každá další vyjde na dodatečných 5 USD. Tato verze je mnohem dobrdružnější a vřele ji doporučujeme. K zapůjčení jsou zde i kola.

Canopy Walkway – Ačkoli může být mimo sezónu cesta k rozhledně trochu složitá, stojí za námahu. Výhled z 23 metrů na rozlehlý prales parku Myakka River je úchvatný a samotná procházka k vyhlídce je příjemnou objevitelskou anabází. Informace nejen o této atrakci naleznete na stránkách parku Myakka River.

Kempování v Myakka River – Nás od kempování odradil pouze silný déšť. Pokud však máte odolnější stan nebo se vyhnete tropickým bouřím, určitě doporučujeme v parku přespat. Na rozdíl od ostatních parků na Floridě je to tu „oddivočené“ a díky skvělému zázemí je tu mnoho příležitostí k vyžití. Například je tu stezka pro výlety na koních, cesty pro kolaře, místa pro pozorování ptactva apod. Cena za noc je 26 USD plus daň. Za vjezd auta také zaplatíte ještě 6 USD.