Austrálie, den 1. – Sydney aneb australský roadtrip začíná!

Austrálie. Země hopsajících klokanů, slavné budovy Opery v Sydney, smrtící rudé pouště a dobrodružného outbacku s obřím balvanem Uluru uprostřed. Alespoň tak jsme si ji vždy představovali. Velkou rozpálenou Austrálii, kde je vše vzhůru nohama.

Po necelých 2 letech života na Filipínách a cestování Jihovýchodní Asií jsme po téhle části světa s úplně jinou kulturou, přírodou a zvířecími obyvateli začali zvědavě pokukovat. A když Ivetka jednoho dne zavětřila levné letenky, měli jsme o naší další velké výpravě jasno.

Začalo zuřivé plánování a my se s každým dnem těšili více a více. Rozhodli jsme se, že projedeme Austrálii od jihu k severu. Šest tisíc kilometrů. To by bylo, abychom nějakého toho klokana nesra… éh, nepotkali!

Plán naší cesty z jihu Austrálie až na sever. Šest tisíc kilometrů, ze zimy do tropů, mezi klokany a krokodýly.

Vítejte v Sydney

Konečně je pondělí 17. října, den odletu. Fílipíny se právě ocitly mezi 2 obřími tajfuny a vypadá to, že budou přinejmenším pršet rybářské lodě. Ideální čas vypadnout.

Druhý den v jedenáct hodin dopoledne vystupujeme z letadla v Sydney. Je to dobré, sluníčko svítí, obloha modrá a gravitace funguje i tady, na opačné straně zeměplochy. Tak hurá do nového dobrodružství!

Z letiště si bereme za 88 AUD odvoz přímo k hotelu s tím, že nás druhý den ráno vezmou zase nazpátek. Žádná láce, ale když to je bez starostí… To ještě netušíme, co nám přichystá zítřejší ráno. Ale pěkně popořadě, ať nepředbíháme.

Několik dní po sobě tu pršelo, než jsme přijeli my a přivezli z Filipín sluníčko a modrou oblohu. Není zač! 🙂

Za hodinku už vystupujeme před naším hotelem. Je to nenápadná budova blízko centra, která by měla ukrývat celkem luxusní apartmán. Podle Agody normálně stojí okolo 10 tisíc korun, ale pan majitel se asi uklepl a my ho tak sehnali za necelých 1400 korun.

Dostat se do hotelu ale není jen tak. Trochu nám to připomíná oblíbený geocaching – ve schránce chráněné zámkem musíme podle instrukcí rozluštit kód, abychom získali klíč k hlavnímu vchodu a apartmánu. Recepce tu totiž není, prostě se napakujete a druhý den zase necháte klíče v bytě a vypaříte se.

Plán na dnešek? Prostě si užít centrum s budovou Opery, mostem Harbour Bridge, historickou částí The Rocks a pak se uvidí, co se stihne.

První dojmy

Na Sydney máme jen půl dne, a tak na nic nečekáme a vyrážíme do města.

Moment, proč jen půl dne na tak super město? Druhý den ráno nám totiž letí letadlo do Adelaide. Odtud máme v plánu vyrazit půjčeným autem přes celou Austrálii až do Darwinu. Je to více jak 6000 kilometrů a každý den se počítá.

Bágly tedy necháváme v apartmánu a utíkáme celí rozjaření ven. Procházíme malebnými uličkami a ze všeho jsme vyplesklí. Cihlové domy! Široké ulice! Chodníky! Stromy!

Asi si musíte myslet, že nám stačí málo k radosti. Zkuste si ale žít skoro dva roky v betonové Manile. Život na Filipínách je v mnoha ohledech krásný, ale hlavní město je občas na pěst. Územní plány vytvořili zřejmě podle nákresů z chráněné dílny a když chcete zeleň, musíte si koupit pastelky.

Muzeum umění v královských botanických zahradách Sydney

Sydney pro nás proto bylo osvěžující. Krásné parky, plynulá doprava, poloprázdné ulice. Každý tu vypadá, že ví, co dělá. Když už náhodou zahlédnete nějakého strážníka, nedloube se v nose brokovnicí.

V prvním podniku si dáváme za 12 AUD pořádného poctivého burgera. Svět je najednou zase v pořádku.

Výhled na business centrum Sydney z botanické zahrady

Botanické zahrady a budova Opery

Po rychlém obědě už vcházíme do rozlehlého areálu královských botanických zahrad. Vstupné se tu neplatí. Prostě sebou plácnete kdekoli na trávu mezi nejrůznější tropické i jiné stromy a jste rádi, že jste.

My vesele kráčíme až daleko na samotný výběžek zátoky, odkud pozorujeme slavnou budovu opery, ikonický Harbour Bridge a moderní centrum Sydney s prosklenými mrakodrapy.

Leháme si do trávy a spokojeně čumíme.

Krasavice Opera House. Člověk se na ni nemůže vynadívat.

Business centrum Sydney s mrakodrapy.

Ikonický most Harbour Bridge

Kdo si troufá, může si prohlédnout svět z vrcholku Harbour Bridge.

Modrý svět prosklených mrakodrapů v obchodním centru Sydney

Po půl hodince meditace se zvedáme a jdeme naproti našemu kamarádovi, se kterým jsme se spřátelili na Filipínách, než se odstěhoval právě sem. I on leží na trávníku. Australská pohoda je prostě strašně nakažlivá. Povídáme si a pomalu jdeme dál, abychom ho doprovodili k zastávce metra u budovy opery.

Když jsme zase sami, pouštíme se pořádně do průzkumu okolí. Ivetka za chvilku hlásí, že našla hospůdku se zahrádkou na nábřeží, kde mají pivo. Za 10 AUD trochu bejkárna, ale aspoň nám chutná a máme k tomu milionový výhled.

Dopijeme a jdeme se projít kolem nábřeží k přístavu.

Nábřeží u budovy Opera House plné barů, hospůdek a míst k odpočinku.

Ááách, konečně si to centrum, nábřeží, Operu, Harbour Bridge a život můžeme vychutnat.

Kolik na světě znáte krásných mostů? 🙂

Jak se ztratit na lodi

Za 6.90 AUD pro jednoho kupujeme lístek na jednu z lodí, která pendluje mezi jednotlivými zátokami a zastávkami ve spletitém vodním systému.

Chceme se dostat na druhou stranu, abychom si prohlédli operu s obchodním centrem v pozadí.

Příjemný mořský větřík nám čechrá vlasy a my s blaženým úsměvem na tváři zjišťujeme, že jsme nasedli na úplně špatnou loď. Jedeme kamsi za roh, opera i most mizí a před námi se objevují rezidenční čtvrti s pohádkovými domky u břehu.

Je libo se projet? No, těmihle lodičkami vás sveze jedině nějaký dobrý místní známý, jinak musíte na přívoz…

Trochu jiný pohled na Sydney – z lodi a při pomalu se blížícím západu slunce.

Nezbývá než vystoupit na první zastávce a počkat na opačný spoj. Díky tomu, že jsme zabloudili, se nám ale s klesajícím slunkem nabízí nádherný pohled na teple ozářené loděnice s jachtami. Jako by je někdo namaloval na velké plátno přímo před naším užaslým obličejem.

Kouzelné loděnice. Kdybychom se neztratili, vůbec bychom je neobjevili.

Jedeme zpátky a zase si užíváme pohled na povědomou budovu se střechou připomínající plachetnici.

V roce 1959 na vybudování Sydney Opera House začalo pracovat na 10 tisíc dělníků. Otevřela ji až v roce 1973 britská královna. Původně výstavba měla stát 7 milionů dolarů, ale nakonec se vyšplhala až na 120 milionů. Není se čemu divit. Konstrukční jeřáby se musely nechat vyrobit na míru ve Francii, budova má i speciální sklo, které nikde na světě žádná jiná stavba nepoužívá. Střecha je ze všeho na první pohled nejbláznivější. Tvoří ji více než 2000 betonových sekcí, každá váží 15 tun a drží pospolu díky 350ti kilometrům železného kabelu.

No, ale kouká se na to krásně. Zvlášť při večerním západu slunce na lodi. Moc hezky jsme se ztratili a zase našli.

Střecha Opery během dne mění postupně barvy, jak je chytá od oblohy a sluníčka…

Historické a noční Sydney

Vracíme se do přístavu a vydáváme se pěšky do The Rocks – historické části Sydney, která je jen kousek odtud.

Dnes má kouzelnou podobu cihlových domků, ale ne vždy tomu tak bylo. Když tady vznikla v roce 1788 první kolonie, jejími obyvateli nebyli žádní dobrodruzi plní ideálů, ale odsouzení vězni. Zdejší slum byl proslulý prostitucí a kriminalitou.

Dnes je to ale klidné místo plné hospůdek, veselého nočního života a v neposlední řadě je to startovací bod pro všechny, co se chtějí vydat na Harbour Bridge. Tedy včetně nás.

Pohled na Harbour Bridge skrz jednu z uliček historické části The Rocks.

Tento mohutný most je starší než budova opery, postavili ho už ve třicátých letech. Má na délku půl kilometru a díky výhledu na operu a centrum je to oblíbené místo pro místní běhavce i turisty z celého světa.

Než jsme ho přešli, už kolem nás padá černá noc a do tmy se rozsvěcuje celé centrum včetně lodiček, které dál neúnavně pendlují sem a tam. Výhled i fotky jsou nádherné. Říkáme si, že je vlastně štěstí, že na Sydney máme jen půl dne. Díky tomu víme, že se nemá smysl někam honit, stejně stihneme jen tohle. A tak si to užíváme naplno.

Noční Sydney z Harbour Bridge.

Noční Sydney z Harbour Bridge.

Noční Sydney – Opera House a Harbour Bridge.

Noční Sydney – Krásně osvětlená budova Opery.

Noční Sydney. Poslední fotka, příští už budou z Jižní Austrálie. Jednou se sem ale vrátíme! 🙂

Zpátky na druhý břeh se po pozorování nočního obrazu Sydney vydáváme opět lodí. Tentokrát nastupujeme do správné a za chvíli jsme zase v přístavu Darling Harbour. Cestou zpátky k hotelu procházíme Hyde Park, kde právě končí gastrofestival. Už na nás nic nezbylo, a tak jdeme trochu ostudně na první večeři v Austrálii do indické.

Druhý den nás čeká brzké vstávání, abychom stihli let do Adelaide. Nastavujeme si tedy budíka a unavení padáme do mdlob.

To ještě nevíme, že jsme si zapomněli posunout čas a ráno nás čeká nemilé překvapení… Jak to dopadne? Dozvíte se v příštím článku! 🙂